Core’ngrato
Catari, Catari…
pecch? me dici sti
parole amare,
pecch? me parle
e ‘o core me turmiente, Catari?
Nun te scurd? ca
t’aggio dato ‘o core,
Catari, nun te scurd?!
Catari, Catari, ch? vene a dicere
stu parl? ca me d? spaseme?
Tu nun’nce pienze a stu dulore mio,
tu nun’nce pienze,
tu nun te ne cure
Core, core ‘ngrato,
t’aie pigliato ‘a vita mia,
tutt’? passato e
nun’nce pienze chi?.
Catari, Catari…
tu nun ‘o ssaje ca
fino e ‘int’a na chiesa
io s?’ trasuto e aggiu pregato a Dio,
Catari.
E ll’aggio ditto pure a ‘o cunfessore:
«St?’ a suffri pe’ chella lla…
St?’ a suffri,
st?’ a suffri nun se p? credere…
st?’ a suffri tutte li strazie!»
E ‘o cunfessore, ch’? perzona santa,
mm’ha ditto: «Figliu mio
lassala sta, lassala sta!…»
Core, core ‘ngrato,
t’aie pigliato ‘a vita mia,
tutt’? passato e
nun’nce pienze chi?.
Жестокое сердце
Катари, Катари…
Зачем твои слова любви узнал я?
Зачем сердце моё их мне лишь вторит, Катари?!
Знай, навсегда твой образ в этом сердце, Катари,
В нем навсегда…
Катари…
Катари, в душе покоя нет —
Жажду лишь заветный твой ответ!
Пусть сгину я в терзаньи непосильном —
Ты не спасешь меня в миг роковой мой…
Горе, горе сердцу –
Надежд умчались дни благие –
Страстью истерзан –
Одной лишь ей живу!
Катари, Катари…
Не дашь моим страданьям разрешенья…
О чём я Богу в храме так молился, Катари…
О чём я так в бреду любовном Господу твердил: